Studánka – místo magické přitažlivosti mezi světem nad a světem pod. Životodárný vývěr vody uctívaný pohanskými kulty dávných věků, symbol čistoty, osvěžující hrdlo i duši, nezastupitelný prvek v ekosystému krajiny (Klvač, 2002). Pohled na mapu ukazuje, že studánky z polí zmizely. Některé z nich skončily v melioračních rourách, jiné vlivem nešetrných zásahů člověka vyschly. Na Vyškovsku zůstaly převážně v lesích, místy na zelených okrajích vesnic. Sedláci už v krajině nepobývají celé dny a v horku tam nenapájejí dobytek. Cesty jsou v polích vzácné a chodec se tam mnohdy vůbec nedostane. Běžný život lidí se z polí vytratil a studánky, dříve samozřejmé, tam pro člověka pozbyly význam. V polích už není co uctívat (Klvač, 2003).

Většina současných studánek byla vybudována jako zdroj pitné vody lesníky a sedláky zejména v první polovina 20. století. V druhé polovině 20. století docházelo ke snižování významu studánek a k jejich postupné devastaci. Některé byly pohlceny rozvíjející se zástavbou, jiné zanikly vlivem melioračních zásahů. Zejména lesní studánky trpěly nedostatkem péče a nevhodným hospodařením v lesích. Pokud studánka zůstala až do současnosti, její kvalita je silně ovlivněna stavem okolního prostředí a jeho znečištěním.

Smyslem péče o dnešní studánky je tvorba turisticky a esteticky atraktivních míst, která mohou sloužit k relaxaci. Studánky se tak stávají významným krajinotvorným prvkem, který odráží náš přístup ke krajině a zájem o její historii.

Na území mikroregionu Ždánický les doposud neprobíhala systematická péče
o studánky (mimo péče Lesů ČR).  

Cílem řešené studie je zmapování studánek, zhodnocení jejich stavu a kvality vody v závislosti na přírodních poměrech a stanovení vhodných úprav pro zajištění dostatečné kvality vody. Vyhodnocené údaje by měly posloužit pro navržení území na určitý typ ochranného režimu nebo naopak zanechání území jejímu současnému stavu bez významnějších zásahů do jejich územní ochrany.